Fazil Say

Narozen roku 1970 v turecké Ankaře. Studoval hru na piano na  Ankara State Conservatory, v 17 letech získal stipendium, které mu umožnilo 5 let pobývat u Davida Levina na Institutu Roberta Schumann v Düsseldorfu. Mezi roky 1992 a 1995 pokračoval ve studiu na Berlin Conservatory. Vítězství v soutěži Young Concert Artists International Auditions (1994) pak odstartovalo jeho mezinárodní kariéru.

Fazıl Say pravidelně hostuje ve Newyorské filharmonii, Izraelské filharmonii, Baltimorském symfonickém orchestu, Filharmonii v St. Petěrburgu a dalších světových hudebních tělesech.

Sayova vášeň pro jazz a improvizaci ho přivedla k ‘Worldjazz’ kvartetu v čele s tureckým virtuozem Kudsi Ergünerem. V létě 2000 vystupovali v St. Denis, Paříži, Montpellier, na  Montreux Jazz Festival, tIstanbul Jazz Festival a na Juan-les-Pins Festival. V roce 2005 se Fazil Say do Montreux vrátil, účastil se koncertů a workshopů. Mezi účinkujícími nechyběl ani světoznámý Bobby McFerrin.

Fazıl Say je stejně tak pianistou jako skladatelem. Již v 16 letech napsal své dílo Black Hymns. V roce 1991 představil spolu s Berlínským symfonickým orchestrem své Concerto pro klavír a housle, v roce 1996 svůj druhý koncert pro klavír s názvem Silk Road. Námětem pro Sayovo oratorium Nazim bylo dílo slavného tureckého básníka Nizima Hikmeta. Složil jej na objednávku Ministerstva kultury Turecké republiky, premiéra se konala v prezidentském paláci v Ankaře (2001).

V květnu 2005 složil Fazil Say svůj první soudstrack k filmu Ultima Thule švýcarského režiséra Hans-Ulricha Schlumpfa.

Několikrát již vystupoval i v České republice, naposledy v únoru 2009.

Zdroj: www.fazilsay.com